30.9. upraven plán akcí
25.9. voříškiáda Táborský psí kamarád se přesouvá na březen - duben. Proto upraven plán akcí
20.9. včera jsme vyrazily podívat se na Lucku a její psíky. Ukázky se konaly na fotbalovém hřišti, kde mimo jiné byli i policisti, u kterých byla možnost vyzkoušet střelbu, ,,flusačka" nebo zkusit změřit si rychlost. To jsme si s Luckou museli zkusit, takže Sendy mi zaběhla 33km/h.... jenže Sendy je prostě prcek, takže to byl docela problém... ale podařilo se Oficiální začátek byl trošku posunutý, ale i přesto jsme si na Lucku počkaly. Právě Lucka a Kim měly v očích diváků ten největší úspěch. I přihlížejícím policistům spadla bradaKimík uklízeč tunelů Odpoledne jsem si moc užila a myslím že i Sendy, kterou buď ovlivnila místní atmosféra, nebo se prostě jen předváděla. Lucce moc děkuji za krásné odpoledne a těším se na příští víkend!!!
fotky ve fotogalerii
18.9. včera jsme se vydaly na procházku po okolí Milevska. Navštívily jsme židovský hřbitov, a naší další zastávkou byl posed, bohužel asi špatně vanul vítr, protože jsme žádné lesní zvířectvo neviděly, až na veverku, která se Sendy strááášně líbila, a zas jí chytl ten lovecký pud...Přálo nám krásné počasí, takové babí léto. Fotky z procházky jsou ve fotogalerii (fotky z posedu už z dřívějška)
15.9. přidala jsem další 2 plánované akce
9.9. už je znám datum konání táborské voříškiády, v plánu akcí
31.8. přidala jsem plánovanou akci
27.8. upravila jsem plán akcí
22.8. fotky z výletu ve fotogalerii
20.8. dnes jsme podnikly výlet na Červenou. Je tam malá plážička a hlavně pěkná koupačka, takže jsem si řekla, že je na čase taky někam vyrazit. Sendy se výlet moc líbil a musim říct, že se ve vlaku chovala opravdu jako slušný pejsek Opět neodolala a vytahovala z vody vše co se dalo, přes klády, trávu, se pokoušela o igelit.... jen kameny tentokrát nechala ležet. Co jí teda opravdu zaujalo byly vlny, které viděla poprvé v životě, a teda bála se... stála ve vodě, přišla vlna tak utekla, a pak, jen tak jak když dráždí nějakého ježka dorážela no sranda jí pozorovat. Titul velící cesty připadl samozdřejmě mě, takže co se nám nestalo... Když jsme nastupovaly do vlaku směr domů, díky panu průvodčímu jsem zjistila, že poněkud jedem opačným směrem od domova tak jsme si načerno zajely dvě stanice dál a já s vyhlídkou návratu domů za soumraku jsem teda nemohla.... Naštěstí jsme vystoupily v takové větší vesničce u Písku. Koukám do řádu autobusů, kdy to jede tím správným směrem a hle! za 2 minuty!!! Takové štěstí v neštěstí když jsme vystupovaly u nás, projelo mi hlavou ,,konečně doma, a už nikam!!" jenže Sendy se tááák těšila domů, a já jen tak v sandálkách, že jsem si na větším obrubníku zvrkla nohu a hodila tlamu do trávy v tom jak jinak následoval výbuch smíchu, protože když jsem si představila jak to muselo vypadat, navíc na vodítku s takovym tintítkem... no dobrý.... pak, co jsme dorazily domů, hodila jsem Sendy míček... kam myslíte že letěl?? pod linku... tak už jsem řikala... Už dneska NIC nedělám!!!
17.8. v pátek jsem vytáhla ty svý dva blázny (pozn. Sendy a Gočeho) a vydali jsme se spolu s Lindou a Enny na procházku. Počasí zezačátku nevypadalo moc příznivě, ale my se nedali odradit. Procházka byla pohodová, hafany zaujaly především kaluže, hlavně teda Gočeho, to je převtělená kachna, a Enny, která neodolala a do kaluže si i lehla Dalším předmětem jejich zájmu byl Enny tenisák, která se k němu ovšem moc nedostala... procházka proběhla v poklidu, což se až divím, protože Goče si rááád hraje především kouše, a chvilkovou obětí jsem se stala právě já, když už mu asi přišla procházka moc jednotvárná, naštěstí mě ale zachránila Sendy a začla s nim trošku běhat ale pak jim padl do oka právě již zmíněný tenisák
nedělní odpoledne jsem se zaměřila na fyzičku Sendy. Vyrazily jsme na kole k rybníku, takže si krásně zaběhala u kola. Za odměnu pak aportovala míček ve vodě aby si pro změnu zaplavala. Taky taková malá kachna, jenže ta chce do vody za nějakým účelem, aportovacím účelem v jejím případě, jinak se neustále courá po břehu a vynucuje si nějaký ten klacík, nebo míček dokud to ta panička nepochopí co jako ten pes chce
7.8. konečně videjko z poslušnosti ve videogalerii!
23.7. fotky z LVT jsou ve fotogalerii
18.7. Uplynulý víkend jsme strávily ve Veselí nad Lužnicí, kde se konal LVT agility a obedience. Na agility jsem Sendy přihlásila, protože jí strašně baví běhat a skákat Prioritní byla pro mě ale obedience. Tento druh sportu se psem mě velmi zaujal a jelikož si troufám říct, že základy ,,běžné" poslušnosti vzhledem k její výšce zvládá, chtěla jsem to zkusit. Trenérkou nám byla Lucka Stemmerová (pes Bak Fešák, učast na MS OB v Dánsku). Lucka byla opravdu skvělá a spoustu nás toho jen během jednoho týdne naučila (rozlišování předmětů, nosit dřevěnou činku, zlepšení chůze u nohy, nácvik přesnosti předsednutí...) Ve volném čase jsme měli možnost procházek, v našem případě jak jinak než k řece. Počasí se celkem vydařilo. Celkem, protože celý týden vládly obrovská vedra ve kterých se absolutně nedalo cvičit, ale pro zpestření poslední noc nám totálně propršela... Jinak z tohoto tábora mám velmi pěkné zážitky, myslím, že se sešla opravdu dobrá parta
V sobotu se konaly zkoušky obedience. Rozhodčí byla Lucka Stemmerová (tedy naše trenérka OB) a steward Lucie Pasler. Přihlásily jsme se do OB-Z a protože Sendy hárala, šly jsme jako poslední. Nervy ale zapracovaly. První bylo odložení v sedě ve skupině. Tady jsem Sendy připravila o 2bodíky. Protože steward řekl pouze ,,povel" vůbec jsem nechápala co mám říct, než mi to teda došlo, řekla jsem 2 povely, což znamenalo srážku. Naštěstí jsem se pak trošku srovnala, takže následovaly tři desítky. Nejdřív bylo odložení v leže opět ve skupině, následně chůze u nohy u které musím poznamenat, že šla Sendy opravdu skvěle s očním kontaktem. Odkládání za chůze rovněž plný počet. U přivolání se chybka vloudila. V základním postoji jsem řekla ,,lehni", Sendy lehla, jenže bohužel lehla a pak hned sedla... Srážka 2,5bodů. Vysílání do čtverce celkem pěkné, až na to, že lehla opět až na druhý povel, protože čuchala. Srážka opět 2,5bodů. Následovalo přenášení předmětu. To bylo hodnoceno se srážkou 1,5bodu, protože šla dál od nohy než by měla. Aport přes překážku byl hodnocen 9, hodnocení ovlivnila její rychlost. Rozlišování se bohužel nečekaně nepodařilo, i přesto, že Lucka nám pomohla, jak hledat nosem a ne očimaSendy se daleko víc líbilo dřívko na hromádce, takže přinesla špatné, a ještě ho přede mnou pustila takže nulka. Poslední byla ovladatelnost, kterou jsme opět daly na plný počet. Zkoušku jsme úspěšně složily s počtem 256.5body, což znamenalo, že nám o půl bodíku uteklo V.
7.7. Dneska jsme si udělaly velké cvičební odpoledne. Již tradičně vytáhla jsem Gočáka ven a šly jsme si na louku zacvičit. Když už jsem byla v tom cvičení, vystřídala jsem Gočáka za Sendy. Prostě prázdniny jak mají být
4.7. Uplynulý týden jsme podnikly výlet do malé vesničky u Příbrami. Byl to pro Sendy vlastně první nejdelší výlet mimo domov. Počasí nám přálo, tedy někdy až moc, takže jsme si užily spoustu sluníčka a vody. Bohužel tam nebyl žádný rybník, přesto si Sendy našla způsob jak se zchladit. Čachtila se v potůčku od rána do večera. Navečer jsme si dopřály pokaždé velkou procházku. Fotky ve fotogalerii
30.6. přidala jsem novou akci
28.5. Doplněna nová plánovaná akcička
konečně videjko z poslušnosti ve videogalerii
20.6. Dnes jsem poprvé po dlouhé době vyrazila na procházku s Gočákem Tééda za tu dobu co jsem ho viděla naposledy se skoro vůbec nezměnil, jen už je z něj chlapák, nemá takový plachťáky, ale chováním je pořád jak malý štěndo Jak jinak musela jsem si ověřit, jak jsme na tom s poslušností... a jo, s tim by se dalo pracovat. Do budoucna by měl Goče zůstat u nás ve městě, takže tím narostla i moje šance vzít si ho do parády o prázkách
15.6. Přidala jsem nové plánované akce
12.6. Dnes se mi potvrdilo pravidlo, že neplánované akce jsou ty nejlepší. O voříškiádě jsem tedy věděla delší dobu, ale horší to bylo s dopravou... Nakonec se přeci jen zadařilo a mohly jsme se vydat na již 5.ročník českobudějovické voříškiády. Na místě byly rozestavěné překážky a každý si mohl vyzkoušet agility. To nás na přivítanou trochu vyděsilo, protože téměř všichni pejsci na překážkách, no snad samý agiliťáci.... a mezi nimi jediní my, čistí NEagiliťáci... No ale pak se už zahajovalo, tak nechali překážky překážkami a soustředili se do kruhu.Kategorie byly: voříšci do 40cm, nad 40cm a psi poznatelného plemene. Jedinou doprovodnou soutěží byl šikula, kde se zúčastnilo 7 pejsků. Ve výstavě, jejíž součástí bylo představení našich čtyřnohých miláčků, jsme obsadily 1.místo. V kategorii šikula nám bylo rovněž přisouzeno 1.místo.
11.6. Konečně jsem se dokopala a nahrála jsem nějaké fotky - ve fotogalerii 2
23.5. Včera jsme spolu s Enny a Lindou, zúčastnily 8. ročníku Strmilovského voříška. Konala se na Strmilovském cvičáčku. Naše startovní číslo byla 7, která nám přinesla štěstí. Okolo výstavního kruhu byli umístěny stoly s lavičkami. Jako první jsme všichni zúčastnění nastoupili do kruhu. Poté následovala výstava psů a fen bez pp, po nich výstava voříšků. Voříškiáda byla doplněna spousty doprovodných soutěží jakými byly třeba: dítě a pes, největší a nejmenší pes, podoba pána a psa, psí maškarní, pes veterán, nejvzdálenější vystavovatel a pejsek šikula. Toho jsme se již tradičně zúčastnily. Konkurence byla opravdu veliká. Pejsci předváděli nejrůznější kousky a opravdu se bylo na co dívat. V konkurenci 12 pejsků jsme nakonec získali 1. místo i když si myslím, že to rozhodčí neměli jednoduché. Také jsme se přihlásili do nejvzdálenějšího vystavovatele ale našich 85km nebylo oproti 160km opravdu nic. Na konci celé akce proběhlo velké vyhlašování všech kategorií, tedy i těch doprovodných. Každý pejsek dostal pamětní list a tašku s malou odměnou pro všechny. Bylo to opravdu krásné odpoledne, úžasná organizace a vůbec nejlepší voříškiáda, které jsme se dosud účastnily. Atmosféra byla opravdu skvělá, protože všichni byli přátelští a pohodoví, soutěžící si navzájem povídali a fotily si své pejsky. Musím ocenit i to, že bylo opravdu velké množství doprovodných soutěží, takže šanci získat nějakou cenu dostal každý pejsek.
fotky ve fotogalerii 2
návštěvnost našich stránek přelezla přes 2 000!!! Děkujeme
20.5. přidala jsem nový odkaz
16.5. Dnes jsme se zúčastnily českobudějovické voříškiády s názvem Hobbík 2010, která se konala v rámci každoroční výstavy Hobby. O voříškiádě nebylo jasně do poslední chvíle rozhodnuto, ale nakonec to vyšlo a my jsme rozhodně nelitovaly. Byly jsme přihlášeni do kategorie fena, kde bylo asi 9 fenek různých kříženců. Postupovaly 3 o jejichž výsledném pořadí se rozhodovalo na konci. Účastnily jsme se již tradičně i kategorie Pes Šikula. Do této divácky nejoblíbenější kategorie se přihlásilo celkem 7 pejsků. Zde jsme obsadily konečné první místo! Odměnou za náš výkon byl krásný pohár, včetně dalších dárečků.
Upravila jsem sekci moji kamarádi (Káťa s Astou složily zkoušku Fpr1) a sekci Sendy